OKRSEK NEVEKLOV - Neveklov, Přibyšice, Jablonná, Ouštice...

Soutěž z pohledu závodníka.

Mno, to jsme to zase vymňoukli. Zmatky, zmatky a zmatky. Začalo to už tím, že na Výroční valné hromadě okrsku se vyhlásil termín na čtyřiadvacátého května a uspořádá se to o týden dřív. Jo, jasně, je to kvůli závodu triatlonu, ale i tak. Ale ve finále to byl docela úspěch. Jako natrénováno máme, tak jsme si dali dva týdny před soutěží jen lehkou sešlost, jak to poskládat, orientace na základně a při té příležitosti jsme vyřešili závadu na savici. Marek se ozval na poslední chvíli, že půjde, což se ve finále ukázalo jako klíčové, ale o tom dále. Měl jít i Lukáš, ale s tím, že v sobotu musí do práce a uvidí se. (Edit, Lukáš se oženil, tak se mu asi nechtělo)

V pátek ještě Zdenda přišel s tím, že má bloklá záda a že uvidí. No a v sobotu že je to špatné a že nejde. Ráno jsme neměli kompletní tým, bylo nás jen šest, takže musí Marek, který útok jen viděl, v životě ho neběžel a pořadovka pro něj byla španělská vesnice. Do toho Lukáš, že musí být v práci a že také nemůže. Prostě paráda, to už nebyly ani zmatky. Takže pro Máru bylo překvápko, že jde na všechno. Terén v Neveklově nebyl úplně špatný, před deseti lety jsem ho popsal tak, že tam řádil krtek na tripu. Letos to docela šlo, jen je hřiště krapet z kopce. S přihláškou jsme čekali na poslední chvíli, jak jsem říkal, dokud nás nevyzvou. Ve finále přišla starostka, že se čeká jen na nás. Takže jsme si lehce nacvičili pořadovku a Máru že dáme na proud, to je v zásadě nejjednodušší, jen dva spoje a stačí utíkat. Ještě dostal školení, jak je to s čárou. Pořadovku jsme dali bez chyby, což bylo pěkné povzbuzení do dalšího.

 Začaly útoky, nevekláci si ho musí zopakovat, kvůli uvolněnému přetlakáči. Prostě smůla. Další pak Dalešice, docela solidní, až se kluci naučí nabírat, tak asi budeme mít konkurenci. Začalo pršet. Mlékovice, Stranný a Tisem s naším vozíkem. Ale už byl čas se chystat na základnu. Přestalo pršet, vykouklo sluníčko a bylo i docela teplo. Před námi si to odběhli kluci z Bělice a šli jsme na to. Jak je naším zvykem, základnu máme z ligy připravenou poměrně rychle, ale tady jsme si dali na čas, využili jsme celých pět minut. Start v pohodě, s Ondřejem jsme si koš pohlídali, nabrání, voda z mašiny a odběhy ze základny v pohodě. Mno, strojník zapomněl otevřený ventil a malinkato ubral, aby kluci měli dost času. Škoda uzlu na béčku, mohlo to být ještě rychlejší. Ale všechno bez problémů, pixly byly dole. Když teď zpětně koukám na video, komentátor fakt stojí za to, to je něcíčko. Košíkář musí jít do vody! Takže výsledný čas 31.71 s, opět nejlepší útok.

No a teď stovky. To byla blamáž. Musím ocenit nový systém startů, první ze všech družstev, pak druzí atd., opravdu se to hodně zrychlilo, každý běžel se svým materiálem, jen ke konci byly zmatky, jak se odhlašovali závodníci. Jo a když člověk nedával pozor, tak zrovna nevěděl, které družstvo běží. Jako ode mě se nečekal žádný zázrak, kdyby kluci to moc seslonili, tak aby tam byla pojistka, ale aby Kuba zaběhl o něco málo lepší čas než já? Fanda standard, Marek horší standard. A ve finále máme nejhorší stovky ze všech??? To tady fakt ještě nebylo, za těch třicet let co to běhám, fakt nepamatuji nejhorší ze všech. Byla znát neúčast Zdendy, který nám tahal čas hodně nahoru. Vlastně za neúspěch může Zdenda, že si hnul se zády. A je to! Takže nejlepší útok a nejhorší stovky. A výsledek? Konečné třetí místo. Takže ve světle toho, že jsme ráno neměli ani kompletní tým, to není špatný výsledek. Od památného eNka za přehozený troják v roce 2017 jsme byli jen a jen na bedně. Myslím, že tam dokonce byl i hattrick.

Je škoda, že se nedává pohár za nejlepší útok. Oceňuje se všechno možné, nejlepší pořadovka, ale královská disciplína jako by byla opomíjená. Jo a nejlepší pořadovku měly Dalešice, dostaly putovní pohár.

Jarda Šebek - Mário dostal ocenění (vida) za třiačtyřicet let na soutěžích. U nás Fanda Hašek bude mít dobře čtyřicet let, Pavel tak osmatřicet. Jestli jsem dobře počítal, tak máme osmdesát osm startů na Benešovské lize, další pak na memoriálech, v Divišově, na okrese atd. Takže stovka soutěží by tam určitě je. Takže tak, soutěž to nebyla špatná, ale prohlásit jí za nejlepší za poslední roky je hodně odvážné! Ale díky za uspořádání a za hladký průběh. Na příští rok se musíme konsolidovat a vrátit se tam, kam patříme, na první místo.

Požárnímu sportu ZDAR JF